Manuál pro monitoring lýkožrouta severského

Poskytované informace slouží k monitoringu průběhu rojení lýkožrouta severského (Ips duplicatus) v různých nadmořských výškách v různých lokalitách České republiky (především Morava a Slezsko). Výstupem je mapa s lokalizací jednotlivých ploch s informací o kumulované výši odchytu a graf průběhu rojení pro každou lokalitu.

Respondentem se může stát každý, kdo má přístup k odchytům tohoto škůdce do feromonových lapačů. Respondenti budou jednoduchým způsobem proškoleni (obdrží podrobnější informace o rozlišování l. smrkového a l. severského, včetně vzorků pro porovnávání, které bude v prvé řadě spočívat ve velikosti brouka; bude tedy nutné jednoduchým způsobem brouka roztřídit před zanesením dat do databáze). Respondent i jeho, resp. svěřený majetek zůstávají anonymní. Při registraci musí být vyplněny základní údaje (viz přiložená tabulka). Část těchto údajů zůstává nezveřejněna. Do webové aplikace pak respondent v pravidelných intervalech vkládá požadované informace. Respondent může nahlásit i více ploch, avšak nějak odlišných (nadmořská výška, expozice apod.). Není žádoucí, aby respondent hlásil více ploch prakticky shodných. Specifika se uvedou v kolonce „Poznámka". Zde uvádět např. expozici, umístění do místa polomu, aktivní kůrovcové ohnisko apod. Nemusí být vyplněno.

V rámci státních lesů (LČR, VLS) je možnost vstupu respondentů projednáno s vedením.

Většina údajů se vyplňuje jednorázově při registraci. V případě požadovaných GPS souřadnic nejde o povinnost; v případě potřeby mohou pracovníci LOS tyto souřadnice sami zaměřit.

Odběry se provádí v intervalu 7-10 dnů. S odběry je vhodné začít tak, aby byl podchycen začátek rojení (doporučený termín zahájení 15.4.). Na jedné ploše (pasece) je zpravidla pouze jeden feromonový lapač. Pro validaci je možné odchyty zaslat do VÚLHM. Pro stanovení výše odchytu kalibrací se používá vztah 1 ml (1 cm3) = 42 lýkožroutů severských (po odstranění hrubých nečistot).

 

Lýkožrout severský – Ips duplicatus

 

Obecně

Charakteristika škůdce

Brouk z čeledi nosatcovitých (Curculionidae) podčeledi kůrovcovitých (Scolytinae). Dospělec 2,8-4,5 mm dlouhý, černohnědý až černý. Záď krovek zkosená, se čtyřmi páry typicky uspořádaných zubů, lesklá. Mezirýží na krovkách jsou jemně tečkovaná. Pohlavní dimorfismus patrný; u samců je třetí zub největší a před vrcholem rozšířený, u samic jsou všechny zuby stejně velké, nerozšířené.
Požerek jednoramenný až tříramenný (výjimečně až pětiramenný), matečné chodby jsou rovnoběžné s podélnou osou kmene. Matečné chodby jsou 4-6 (10) cm dlouhé, rovné a 2 mm široké. Larvové chodby jsou až 5 cm dlouhé.
Podkorní škůdce. Primární a fyziologický škůdce.
Vyskytuje se ve středně starých a starších smrkových porostech. Napadá slabší vrcholovou část kmene v koruně ve starších porostech, v mladších porostech může obsadit celý kmen. Druh vyskytující se v nižších a středních polohách do nadmořské výšky 600-650 m n. m.

Hostitelská dřevina

V našich podmínkách je hlavní hostitelskou dřevinou smrk ztepilý (Picea abies). Vývoj byl na našem území a v areálu svého rozšíření zjištěn i na dalších druzích, a to na smrku ajanském (Picea jezoensis), smrku sibiřském (Picea obovata), borovici sibiřské (Pinus sibirica) a borovici lesní (Pinus sylvestris).

Rozšíření

Původně druh severské tajgy od Švédska po Sachalin. Známý rovněž ze severního Polska a ojediněle i z alpské oblasti. Na našem území zcela ojedinělé nálezy až do konce 60. let minulého století, kdy se objevil ve Slezsku a na severní Moravě. První registrované přemnožení v 90. letech minulého století. Od té doby se rozšířil na celé území republiky, ale centrem výskytu je v současné době Morava a Slezsko.

Příznaky poškození (diagnostika)

Jehličí na napadených stromech mění postupně barvu až do rezava a opadává. V případě samostatného napadení se změna barvy jehličí projevuje v horní části koruny. V místě napadení opadává kůra. Pod závrty je možné nalézt typický požerek. Drtinky na patě kmene nejsou patrné. Vzhledem k tomu, že zejména na starších, silnějších stromech se vyskytuje společně s lýkožroutem smrkovým, lze k diagnostice využít i příznaky napadení tímto kůrovcem, pouze je pak nutné ověřit jeho přítomnost ve vrcholové partii kmene dle přítomnosti požerků (které jsou však velmi podobné lýkožroutu smrkovému), příp. na základě identifikace imag.

Životní cyklus

Má zpravidla 2 generace do roka. Za příznivého průběhu počasí (časný nástup jara, teplé a dlouhé léto) může mít o generaci více. Zakládá i sesterská pokolení. První rojení začíná na přelomu dubna a května, v závislosti na průběhu počasí, druhé, rozvleklejší pak zpravidla v červenci. Přezimují larvy, kukly nebo dospělci, a to pod kůrou, částečně mohou zimovat i v hrabance.
Jako první nalétávají na kmeny samci. Ti začnou produkovat po 1-2 dnech agregační feromon, lákající další samce a následně i samice. Jeden samec má zpravidla 1-3 samice. Samice zakládají i sesterské pokolení na stejném nebo jiném stromu, kde po regeneračním žíru bez dalšího páření, pokračují v kladení. Samice vyklade během svého života kolem 60 vajíček. Kladení vajíček trvá zhruba týden. Zhruba po 1-2 týdnech se z vajíček líhnou larvy, jejichž vývoj trvá 2-4 týdny, výjimečně i déle. Období kukly trvá přibližně 7-10 dnů. Čerstvě vylíhnutí brouci prodělávají zralostní žír, a to nejčastěji na místě svého vylíhnutí, v případě nepříznivých podmínek (např. nedostatek lýka) v náhradním místě. Toto období trvá přibližně 2 týdny. Celkový vývoj trvá nejčastěji 6-8 týdnů.

Hospodářský význam

Dříve prakticky nevýznamný škůdce, v současnosti jeden z nejvýznamnějších druhů podkorního hmyzu, zejména na Moravě a ve Slezsku. Významný zejména v porostech oslabených suchem. I když často doprovází lýkožrouta smrkového, často napadá stromy i samostatně. Jeho význam se navyšuje i tím, že nejsou dostupné účinné metody obrany. Napadá zdravé stojící stromy. Na odumřelé dříví (polomy, dříví z těžby) nenalétává. Jde o primárního škůdce oslabených nebo i zdravých stojících stromů. Napadá vrcholovou část kmene starších smrků, u mladších slabších smrků může obsadit celý kmen. Často se vyskytuje společně s lýkožroutem smrkovým, který mu přenechává vrcholovou partii kmene.

 

Monitoring a prognóza

Metody monitoringu

Monitoring se provádí ve smrkových porostech starších 40 let, v případě gradace výjimečně i mladších, a to v porostech se zastoupením smrku alespoň 20 %.
Pro monitoring výskytu se využívají feromonové lapače. Jako slabý stupeň odchytu (základní stav) je hodnocen odchyt do 300 jedinců na 1 feromonový lapač za první (jarní). Střední stupeň odchytu (zvýšený stav) je odchyt 300-1000 jedinců a silný stupeň odchytu (kalamitní stav) je charakterizován odchytem nad 1000 jedinců za první rojení. Doplňkově lze využít i pochůzkovou metodu, kdy vyhledáváme napadené dříví a podle jeho objemu usuzujeme na možnost výskytu v následujícím období (roce).
Nejsou stanovena žádná kritéria pro počet instalovaných obranných zařízení (feromonových lapačů) na základě zjištěného stavu.

Rozhodování o době a účelnosti zásahu

Nejsou stanoveny zásady potřebnosti nasazení obranných zařízení (feromonových lapačů). S chemickou i mechanickou asanací se může začít krátce po náletu v období kladení vajíček a dokončit se musí ve stádiu larev posledního instaru, resp. kukel. Výjimečně se mechanická a chemická asanace provádí i ve stádiu dospělého brouka před výletem (nebylo-li možné provést asanaci dříve); v tomto případě již nepoužíváme mechanickou asanaci ručním odkorňováním. K asanaci se přistupuje i při zjištěném slabém výskytu, zde zpravidla volíme jako optimální metodu asanace odvoz napadeného dříví z lesa.

Kontrola účinnosti zásahu

Kontrola účinnosti se neprovádí. Pokryvnost se sleduje přidáním barviva.

Prognóza

Prognóza škůdce se samostatně neprovádí. Je zohledněna v prognózování lýkožrouta smrkového.

 

Ochranná a obranná opatření

Preventivní opatření

Základem prevence je řádná výchova dle stanovených zásad, které vedou k vitálnímu porostu. Prevencí je v tomto případě do jisté míry i posilování vitality porostů.

Kurativní opatření

Mechanická ochrana

Mechanická ochrana spočívá jednak v odvozu napadeného dřeva z lesa, v odkorňování napadeného dřeva a částečně i ve využití feromonových lapačů.
Odvoz dřeva z lesa na sklady (s případným následným odkorněním) lze využít vždy; plně se upřednostňuje při slabém stupni napadení. Je ovšem třeba zohlednit stupeň napadení lýkožroutem smrkovým.
Ruční odkorňování můžeme používat od stádia vajíčka do stádia kukly. Oloupaná kůra se nijak dále neasanuje (např. pálení). Ve stádiu čerstvě vylétlého brouka se ruční odkorňování již nesmí používat; brouci zejména za teplejšího počasí ihned odlétají, za chladnějšího zalézají do hrabanky nebo přežívají v kůře.
Odkorňování adaptérem na motorovou pilu lze použít i ve stádiu vylíhnutého brouka, obdobně lze využít i strojní odkornění, zde dochází k mechanickému poškození brouků pod kůrou a tím i k dostatečné mortalitě.
Lapáky neaplikujeme, lýkožrout severský na ležící dříví nenalétává.
Feromonové lapače v přímé ochraně využívám pouze okrajově. Prakticky využíváme feromonové lapače pro monitoring, včetně vyhodnocení stupně odchytu. Počty použitých feromonových lapačů na základě výsledku monitoringu nejsou stanoveny. Feromonové lapače instalujeme v bezpečnostní vzdálenosti minimálně 10 m od porostní stěny. Rozestupy nejsou nijak stanoveny. Kontrolu feromonových lapačů (odběry zachycených brouků) provádíme v intervalu 7-10 dnů.
Obranu provádíme v souladu s obranou proti lýkožroutovi smrkovému, protože se velmi často vyskytují společně na jednom stromě.

Chemická ochrana

Pro chemickou asanaci se používají pouze schválené přípravky na ochranu rostlin uvedené v Příloze 1, v souladu s podmínkami jejich povolení, uvedenými v etiketě přípravku a v Registru přípravků na ochranu rostlin. Používají se zejména syntetické pyretroidy. Pro kontrolu pokryvnosti se přidává barvivo. Je možné přidat i schválené smáčedlo.
Postřik musí být celopovrchový (kmeny je třeba otáčet). Aplikace se musí provádět na suchý povrch, postřik musí zaschnout, do té doby nesmí pršet. Postřik je možné zahájit ihned po náletu, v období kladení vajíček (aby se zamezilo přerojování samic a zakládání sesterského pokolení), a ukončit jej v krajním případě můžeme těsně před výletem brouků; vhodnější je chemickou asanaci provést nejpozději ve stádiu výskytu prvních kukel. Nežádoucí jsou při aplikaci nízké teploty (kolem bodu mrazu) a teploty nad 25°C, avšak hrozí-li nebezpečí z prodlení, je možné aplikovat i za vyšších teplot.
V případě uvedení rozpětí koncentrace u přípravku se vyšší koncentrace používá ihned po náletu a nižší pak těsně před výletem.

Biologická ochrana

Biologické metody ochrany nejsou k dispozici.
Podpora a posilování vlivu predátorů a parazitoidů. Lze posilovat také vliv hmyzožravého ptactva ponecháváním doupných stromů nebo vyvěšováním budek.

dot